|
|
Kardiotokografie v práci porodní asistentky.
Bartusková, Simona ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Předmětem průzkumu bakalářské práce je zjištění znalostí interpretace CTG dle FIGO 2015, a to jak v teoretické oblasti, tak i v rámci praktických dovedností. Kardiotokografie je nedílnou součástí každodenní práce porodní asistentky a jedná se o metodu, kterou lze včasně identifikovat a interpretovat nedostatečné okysličování plodu, je tedy velkým přínosem pro snižování prenatální morbidity a mortality. Práce si klade za cíl se na využití této metody zaměřit hlouběji a komplexněji. Teoretická část je zaměřena na shrnutí všech dosavadních znalostí, rozbor kardiotokografu, na doporučené postupy v hodnocení antepartálního a intrapartálního monitorování srdeční frekvence plodu (kde je kladen důraz především na změny, které s sebou přineslo zavedení nových doporučení dle FIGO 2015), patofyziologii hypoxie plodu a v neposlední řadě i na ošetřovatelskou péči porodních asistentek v rámci monitorování. Hlavním cílem bylo formou anonymních testovacích dotazníků zjistit teoretické znalosti a praktické postupy v interpretaci kardiotokografu podle nových směrnic na pracovišti gynekologicko-porodnické kliniky. Byly osloveny tři skupiny respondentů, a to studentky bakalářského studia 3. ročníku (obor Porodní asistentka), porodní asistentky pracující na porodním sále a mladí lékaři a lékařky s maximální praxí 3...
|
|
|
Kardiotokografie v práci porodní asistentky.
Bartusková, Simona ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Předmětem průzkumu bakalářské práce je zjištění znalostí interpretace CTG dle FIGO 2015, a to jak v teoretické oblasti, tak i v rámci praktických dovedností. Kardiotokografie je nedílnou součástí každodenní práce porodní asistentky a jedná se o metodu, kterou lze včasně identifikovat a interpretovat nedostatečné okysličování plodu, je tedy velkým přínosem pro snižování prenatální morbidity a mortality. Práce si klade za cíl se na využití této metody zaměřit hlouběji a komplexněji. Teoretická část je zaměřena na shrnutí všech dosavadních znalostí, rozbor kardiotokografu, na doporučené postupy v hodnocení antepartálního a intrapartálního monitorování srdeční frekvence plodu (kde je kladen důraz především na změny, které s sebou přineslo zavedení nových doporučení dle FIGO 2015), patofyziologii hypoxie plodu a v neposlední řadě i na ošetřovatelskou péči porodních asistentek v rámci monitorování. Hlavním cílem bylo formou anonymních testovacích dotazníků zjistit teoretické znalosti a praktické postupy v interpretaci kardiotokografu podle nových směrnic na pracovišti gynekologicko-porodnické kliniky. Byly osloveny tři skupiny respondentů, a to studentky bakalářského studia 3. ročníku (obor Porodní asistentka), porodní asistentky pracující na porodním sále a mladí lékaři a lékařky s maximální praxí 3...
|
|
| |
|
|
Monitorování stavu plodu během porodu porodní asistentkou
SVOBODOVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce je monitorování stavu plodu během porodu porodní asistentkou. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se nejprve věnuje historii monitorování plodu, metodám, kterými se stav plodu v děloze stanovoval, a dále vývoji metod, kterými se stav plodu sleduje v současnosti. Další kapitola se zaměřuje na auskultaci srdečních ozev pomocí stetoskopu. Tato metoda je i přes své limity stále používanou metodou k orientačnímu stanovení stavu plodu. V další kapitole se podrobně věnuji kardiotokografii (CTG). Výše zmíněná metoda se stala obrovským přínosem pro snižování perinatální morbidity a mortality. Zároveň ale došlo k nárůstu frekvence operativních porodů, jelikož bylo prokázáno, že tato metoda je sice metodou vysoce senzitivní, ale na druhé straně se prokazuje nízkou specificitou. Nicméně i přes to zůstává kardiotokografie zlatým standardem v monitorování plodu. V této kapitole dále popisuji princip metody, jednotlivé frekvenční jevy a hodnocení kardiotokogramu. Následující kapitola je zaměřena na selektivní metody, které jsou vždy vázány na kardiotokografii. Práce se věnuje intrapartální fetální pulzní oxymetrii (IFPO), jejímu principu a hodnotám saturace tkání kyslíkem (SpO2) v průběhu porodu. Dále se věnuji analýze úseku ST fetálního elektrokardiogramu (STAN). I v této kapitole nejprve popisuji princip metody, dále indikaci k použití a podmínky použití. Předposlední kapitolu věnuji ošetřovatelské péči. Tato kapitola je zaměřena na ošetřovatelskou péči při monitorování plodu během I. a II. doby porodní, při intermitentním a kontinuálním monitorování a samozřejmostí jsou i reakce porodní asistentky během monitorování. Nakonec se zabývám tím, jak monitorování stavu plodu během porodu vnímá laická veřejnost. Praktická část práce se zaměřuje na to, jak ženy vnímají monitoring svého dítěte během porodu. Pro výzkum byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo zjistit, jak ženy vnímají monitorování plodu. Na základě cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zněla: Jaké mají ženy pocity během monitorování? Druhá výzkumná otázka mapuje důvěru žen v porodní asistentky. Poslední výzkumná otázka zjišťuje, zda vnímají ženy monitorování jako omezující. K dosažení cílů bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí polosrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici České Budějovice a.s., na oddělení šestinedělí s ženami první den po vaginálním nebo neplánovaném operativním porodu v měsíci dubnu roku 2013. Výzkumný vzorek tvořilo devět žen. Jednotlivá data byla zachycena formou audiozáznamu. Nahrávky byly přepsány/transkribovány do formy spisovného textu. Při tlumočení dat byly použity citace respondentek. Ze zjištěných výsledků bylo zodpovězeno na všechny tři stanovené výzkumné otázky. Z výzkumu vyplývá, že nejčastějším pozitivním pocitem žen během monitorování stavu jejich dítěte, byl pocit klidu a jistoty, že je dítě v pořádku. Naopak jako negativní pocity respondentky uváděly nervozitu, nejistotu až strach. Dále všechny respondentky uvedly, že své porodní asistence důvěřovaly, a to především kvůli profesionálnímu a individuálnímu přístupu, který k nim porodní asistentky měly. Dále bylo z výzkumného šetření zjištěno, že ženy, jejichž plod byl monitorován intermitentně, žádné větší omezení nepociťovaly. Jedna z žen, jejíž plod byl sledován kontinuálně, uvedla, že si do určité míry přišla omezená především ve volnosti pohybu. Z uskutečněného výzkumu tedy vyplývá, že ženy vnímají monitorování plodu pozitivně, především jako dobrý zdroj informací o jejich dítěti a jeho aktuálním stavu. V závěru byla tato práce doporučena pro využití při seminářích či přednáškách pro odbornou i laickou veřejnost. Další možností je publikace v odborném časopise. Práce může dále sloužit studentkám porodní asistence jako studijní materiál.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pohled rodiček na kardiotokografické monitorování plodu v průběhu porodu
PAPÍRNÍKOVÁ, Petra
Kardiotokografie je neinvazivní metoda poskytující informace o stavu plodu v těhotenství a za porodu. Monitorování plodu je dnes standardem v porodnické péči o těhotné a rodičky, doporučené postupy České gynekologicko-porodnické společnosti určují indikace k užití metody a pravidla interpretace výsledků. Během fyziologického porodu lze rodičku kardiotokografem sledovat intermitentně, neboli v pravidelných intervalech dle zvyklostí pracoviště. Patologický porod, jako například porod koncem pánevním, hypotrofického plodu, plodu s nefyziologickým CTG záznamem, je nutno monitorovat kontinuálně. Zevní snímání ozev přináší rodičce určitá nepříjemná omezení v pohybu a zaujímání poloh. Orientace personálu na výstup z kardiotokografu může v rodičce vyvolat obavu o dítě či domněnku, že se porodní asistentka dostatečně nevěnuje jejím potřebám a porodnímu ději. Ošetřovatelská péče o rodičku při kardiotokografickém snímání je tedy velmi specifická tím, že porodní asistentka poskytuje péči dvěma subjektům {--} matce a plodu. Podle sporé literatury na toto téma ze starší doby kolísá postoj rodiček ke kardiotokografii od pocitu, že monitor zajišťuje zdraví plodu, chrání plod, až po pocit nepohodlí, omezení, zbytečné medializace přirozeného děje, odvracení pozornosti personálu a odmítání vyšetření. Česká studie však provedena nikdy nebyla a moderní literatura k tomuto tématu neexistuje. K výzkumnému šetření byl použit prospektivní kvantitativní výzkum formou dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 26 otázek, z čehož bylo 23 otázek uzavřených, 1 otázku polouzavřená a 2 otevřené otázky. Dotazníky byly rozdány v celkovém počtu 101 výtisků na odděleních šestinedělí gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Výzkumný soubor představovaly nedělky 2. až 3. den po porodu, vyloučeny byly ženy po plánovaném císařském řezu. Cílem práce bylo zjistit postoje rodiček ke kardiotokografickému monitorování plodu v průběhu porodu. Byly stanoveny 3 hypotézy. Hypotéza 1 předpokládala, že rodičky vnímají metodu kardiotokografického snímání během porodu jako zdroj informací o stavu jejich dítěte a výzkumem byla potvrzena.. Hypotéza 2 říká, že kontinuální kardiotokografické monitorování plodu během porodu omezuje rodičky v pohybu a zaujímání úlevových poloh, a výzkumným šetřením byla vyvrácena. V hypotéze 3 je vysloven předpoklad nedostatku validních informací poskytovaných rodičkám o metodě kardiotokografie, o interpretaci CTG záznamů a jejich výpovědní hodnotě. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Vyhodnocením odpovědí v dotazníkách byl zmapován postoj žen k monitorování plodu, čímž byl splněn cíl práce. Holistický přístup v ošetřovatelské péči má všem pacientkám a klientkám zajistit co možná největší komfort, komplexní péči a informovanost. Z výzkumného šetření na gynekologicko-porodnické klinice vyplynulo, že je třeba zdokonalit přísun informací od personálu k rodičkám.
|
host ::
RSS.